acparta

Byla dobrá vůle a byla i chuť si 10.března překontrolovat skoro jarní formu a turnaj na Proseku nám k tomuto poskytoval ideální podmínky. Pět mančaftů si dalo dostaveníčko v areálu sportovního Centra, kde byl putovní pohár hlavní cenou. Po úvodním lahváči k snídani jsme v prvním zápase značně potrápili pozdějšího vítěze Berušku Prosek, který k tomuto vzájemnému klání přistoupil více než zodpovědně a na některých z nich bylo znát, že jedou na syrovým mase. Jejich odhodlání tuto sobotu uspět postupně okusilo celé osazenstvo a jestli jejich některým nervózním jedincům přináší tento styl radost z fotbalu, pak je mi jich líto. Po bezbrankovém poločase jsme dvakrát inkasovali (o hrubce Zelího se (ne)dá diskutovat), ale v závěru se mohly body dělit. Asi 5 minut před koncem jsme snížili a poslední akcí zápasu byla nařízená penalta za ruku ve vápně. Nebylo nám však souzeno potrestat Pavlovou nohou Beruščí vystoupení a tak jsme byli nakonec jediní, kteří rozvlnili jejich síť. (Gól: Zelenka).

Náš druhý soupeř si s námi zalaškoval a divák tak sledoval naši marnost nad marnost. Nešlo nám nic a ani Buřochova snaha (posílená rumíkem), Pavlův stejný handicap a "snaha" ostatních nemohla debakl odvrátit. Pouze čas byl na naší straně a tak se skóre konečně zastavilo. Maverick byl jasně lepší a na rozdíl od Berušek i v pohodě. Po tomto klání jsme si pomalu představovali jarní Hanspaulku a konstatovali jsme, že naše aktuální forma k návratu mezi šestkaře rozhodně nepostačí.

S Yamato Day jsme měli na 100% uspět, jelikož nastoupili o jednoho hráče v poli oslabeni, ale šance, které jsme nedokázali využít se nám vymstily. Už bez Petra, který odjel jsme prohráli 0:2 a tuto ostudu jsme těžce nesli asi čtvrt hodiny. Proti čtyřem se vždycky špatně hraje a podvědomí si nepřipouští komplikace s výsledkem. S tímto se setkal určitě každý tým a je jen otázkou nasazení a šikovnosti, jak si kdo s touto situací poradí. A jelikož nám ani jedno nesloužilo museli kluci v červeném zákonitě trestat. Bojovně odehraný zápas ukořistili zaslouženě pro sebe a nás čekal boj o předposlední pozici.

Pořadatel do posledního zápasu nastupoval bez jediné trefy a nám tedy stačila remíza na konečnou čtvrtou příčku. Zápas byl opravdu přátelský a všichni jsme se vyvarovali zbytečných výpadů. Po úvodním Romanově gólu jsme ještě náskok navýšili Zelího hlavou a zdálo se, že nás první a zároveň jediná výhra nemine. Palmeiras však snížili a opět bylo o co hrát. Naštěstí mělo duo Penguins nabito ostrými (bohužel zůstali osamoceni-kolik jsi dal gólů Zdendo?) a další dvě Romanovy trefy usadily AC Partu na bramborový stupínek. (Góly : 3x Slanina, Zelenka).

Hodnocení: Zúčastnění závěrečného posezení konstatovali, že se sobotní zážitek vryl do historie naše týmu, z chyb jsme se poučili a do budoucna z nich vyvodíme přiměřené závěry. S lidmi se musí i nadále pracovat a je třeba hledět vzpřímeně k jasným zítřkům, optimismu a vítězstvím. Čest.